Hlavní menu:

28.07.2013, kategorie: Nový územní plán

Citizens First

Citizens First

Málokdy zažijete na urbanistické konferenci ovace vestoje, jaké by se hodily do opery. V Praze šije při mezinárodním festivalu řešíte vysloužil Enrique Peňalosa, bývalý starosta Bogoty. V hlavním městě Kolumbie totiž dokázal omezit auta, rozšířit chodníky a postavit 300 km cyklistických stezek.

Peňalosa strávil v Praze čtyři dny a pořadatelům festivalu reSITE se doslova ztratil, setřásl je, protože chtěl nerušené zkoumat, jak se žije obyčejnému obyvateli naší metropole. Prošel město pěšky, projel na kole a v tramvaji, autobusem dorazil až na sídliště Háje. Pořídil při tom fotografie, které pohotové promítal při přednášce a doplňoval komentáři.

Ukázal třeba typickou pražskou sídlištní ulici s řadou zaparkovaných plechových miláčků: „Spousta budov, spousta aut, jalová zelená plocha a na ulici ani noha. No bodejť, komu by se chtělo tady procházet a potkávat známé." 

 

Není to věda

Peňalosa za svého starostování změnil způsob, jímž se v Bogotě zacházelo s pěšími. Omezil používání automobilů a zavedl systém rychlých pruhů pro autobusy, které denně přepraví půl milionu lidí. Rozšířil chodníky, vytvořil velkorysé veřejné parky a hřiště, vybudoval 300 kilometrů cyklistických stezek. Z Bogoty, města s dopravními zácpami a vysokou pouliční kriminalitou, se za jeho vedení stala moderní metropole, jejíž metody městského plánování se vyvážejí do světa.

Ale žádná procházka růžovým sadem to nebyla. „Byla to válka," říká Peňalosa. „Moje popularita se propadla, jedenáctiletou dceru jsem musel poslat k bratrovi do Kanady. Každý starosta, který se pokusil omezit auta, byl vždycky pronásledován." Na konci volebního období však odcházel jako hrdina.

 „Když má starosta peníze, mí řešit napřed lidi a až potom auta. U většiny dopravních projektů se nejprve zkoumá, jestli to neohrozí žáby ale co to udělá s lidmi, nikoho nezajímá. Jedním dechem ale ujišťuje, že nechce automobilisty vytlačit z města úplné. „Proč by ale neměli mít vyhrazené jen některé ulice? To není žádná věda, ale politické rozhodnutí." 

 

Chůze je právo

Bývalý starosta Bogoty je přesvědčen, že chůze je právo, a stát má proto občanům zajistit chodníky. „Zato na parkování žádné právo není a stát má jiné starosti než se zabývat parkovišti. Před slavnou Fosterovou Okurkou v Londýně není ani jedno parkovací místo".

Městskou dopravu vnímá jako výsostně politickou záležitost. Je totiž přesvědčen, že v demokracii jsou si lidé rovni, takže autobus, který veze 80 lidí, má osmdesátkrát větší právo, aby dostal přednost. Pražské tramvaje, které stojí, protože jim koleje blokují auta, ho šokovaly. „Neříkám nic nového, ale bojuju za větší radikalismus. Ještě jsem neviděl město, které by našlo odvahu být radikálně jiné."

 

Zlobí ho, že víme kdeco o habitatu horských goril, ale město, přirozený habitat lidského druhu, zanedbáváme. „V každém detailu by město mělo vyjadřovat poselství, že lidské bytosti jsou svaté," zakončil své vystoupení. A pak vypukly zmíněné ovace.

 

Madrid Río je největší

Ve městech 21. století se mění priority, mají být živá. A na prvním místě už nesmí být auta, jak tomu bylo v celé druhé polovině 20. století. Citizens first, hlavní jsou občané, slyšíme z New Yorku, kde se ve velkém budují chodníky a trasy pro pěší a cyklisty. „Ještěže se k nám stěhují Latinoameričané, zvyklí žít venku. Od nich můžeme pochytit, jak užívat veřejné prostory," svěřil se na pražské konferenci delegát ze Sydney Vladimír Sitta.

Všichni řečníci na konferenci se také shodovali, jak důležité jsou pro zdraví města prostory ležící podél řek. Architekt Ginés Garrido nedávno dokončil například práci na madridském Río Parku, což je pravděpodobně nejambicióznější a nejkomplexnější projekt pro veřejný prostor v Evropě za poslední desetiletí. Po obou březích řeky Manzanares vedla rychlostní silnice, z níž je dnes umělá krajina, kde se dá chodit, sportovat a relaxovat.

 

Vědět, co chci

Půda kolem řeky se nesmí privatizovat. Obyvatelé měst musí mít přístup k vodě, shodovali se řečníci. To si myslí i Pavla Melková z pražské Kanceláře veřejného prostoru, která vznikla loni. „Veřejný prostor nemusí nutné přinášet městu profit. Měl by sloužit všem bez omezení," je přesvědčena.

Město bude živější, když odlákáme jeho obyvatele z nákupních center. Třeba tím, že jim nabídneme něco zajímavějšího. Jako v Bratislavě, kde se zrodil projekt na oživení staré tržnice. „Díky za krizi. Donutila nás jednat, nečekat, až budou peníze," říkala na konferenci spoluzakladatelka projektu Illah van Oijenová, která věří ve fundraising. Když se diskutující zeptali Enriqua Peňalosy, co je třeba k tomu, aby mohli realizovat projekty podobné těm, co se podařily v Bogotě, řekl: „Vědět, co chci. Jít cestou malých a větších projektů. Bojovat za ně. A nebát se být nepopulární." 

 

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

reSITE 2013

Ve druhé polovině června se v Praze konal druhý ročník mezinárodního festivalu reSITE, jenž je spojen s odbornou konferencí. Šedesát zahraničních účastníků, mezi nimiž byli přední světoví architekti, přemýšlelo o tom, jak by měla vypadat města budoucnosti. Klíčoví řečníci se shodli na tom, že největším bohatstvím měst jsou jejich obyvatelé. A pak také politici, kteří se nebojí a vědí, co chtějí. Při plánování měst je třeba řídit se heslem Citizens Manzanares First. Neboli - nesmíme už stavět města pro automobily, jak tomu bylo ve druhé polovině 20. století.

Symbolem a centrem festivalu reSITE se stal experimentální pavilon na Karlově náměstí, který vznikl pod vedením britského konstruktéra a filozofa Cecila Balmonda.

-------------------------------------------------------------------------------------------------

Města pro lidi

 

Río Park, Madrid

Deset kilometrůj dlouhý park o ploše 549 hektarů na obou březích řek/ Manzanares vznikl poté, co byla tamní rychlostní komunikace přemístěna pod zem. Nová rekreační oblast s řadou sportovišť, cyklostezkami a nábřežní promenádou se stala součástí šesti městských částí. Zelené plochy na obou březích řek/ spojují dva mosty, na nichž je výrazně omezena rychlost automobilového provozu. Río Park Madrid, financovaný radnicí, byl dokončen na jaře roku 201 pod vedením architekta Ginése Garrida. 

 

Ciclovía Bogotá

Zásluhou starosty hlavního města Kolumbie Enriqua Peňalosy se Bogotá stala příkladem metropole, kde se osvědčilo městské plánování. V únoru 2000 se tu konal první celoměstský Den bez aut. Po referendu, které jeho snahy podpořilo, mohl Peňalosa omezit automobilovou dopravu, vystavět chodníky, rychlé pruhy pro autobusy a cyklostezky. Velmi populární akcí se stala pravidelná Ciclovía, při níž se o víkendech a ve svátek vyhradí několik pruhů pro cyklisty, chodce a bruslaře. Ciclovía se stává masovým pouličním svátkem pohybu. 

 

HighBridge, New York

V souladu s PlaNYC, tedy plánem, jak proměnit New York v udržitelné město, bude v roce 2014 otevřen pro chodce a cyklisty nejstarší most ve městě - High Bridge přes řeku Harlem, který se právě restauruje. Obyvatelé města díky tomu dostanou další část neustále se prodlužující nábřežní New York City Greenway. Tento trend začal v roce 1993, kdy odbor městského plánování newyorské radnice zveřejnil svůj Plán zelené cesty pro New York (A Greenway Pian for NYC). Současný starosta Michael Bloomberg je velkým zastáncem tohoto trendu. 

 

Ke stažení: Schranka01-6.jpg, 45 kB

 

Diskuzní fórum

Pro aktivní účast v diskuzích je potřeba se nejdříve přihlásit do systému.

Zatím tu není žádný diskuzní příspěvek.

Pro aktivní účast v diskuzích je potřeba se nejdříve přihlásit do systému.

© Kyjský občanský klub, Kontakt: kyjeok (zavináč) seznam (tečka) cé zet
© Design, redakční systém: Webdesignum 2008 - 2011