Na výlet do Kyjí? Za památkami i přírodou

Kyjská dominanta - románský farní kostel svatého Bartoloměje je jeden z nejzachovalejších v celé střední Evropě. Část Prahy 14, je zcela určitě místem, kam stojí za to zajít nejen na krátkou procházku, nabízí totiž úplně vše, po čem duše touží - památky, přírodu, i závěrečné osvěžení a smytí prachu z cesty. Jakousi jejich dominantou je románský farní kostel svatého Bartoloměje, jeden z nejzachovalejších ve střední Evropě. Ležet někde v centru, tak by se před ním dennodenně tlačily davy zahraničních turistů.

I když, na druhou stranu, je možné, že právě tak velká vzdálenost od středu města ho uchránila před nájezdy nepřátel, ale i architekty, lačnícími předělávat stavby svých předků k obrazu svému, čímž by nenávratné změnili jeho románský charakter.

Jistý odstrašující vliv na případné agresory asi měly i hodně silné zdi, u církevních objektů poměrné netypické. I mohutná věž, či velmi úzká okna nasvědčují tomu, že stavitelé již od počátku počítali s tím, že může sloužit k ochraně nejen katolického kléru, ale i blízkých či vzdálenějších farníků. Podle dochovaného nápisu v presbytáři „Fundator huius eccles-siae Johannes Pragensis episcopus“ byl „otcem zakladatelem“ dvacátý pražský biskup Jan (1226-1236), není ovšem ani zdaleka jisté, zda byl za jeho života také dokončen. Jak bývalo v té době zvykem, v sousedství se nacházel menší hřbitov (byl zrušen v roce 1854) z něhož se dochoval víceméně jen jeden pomník a pár náhrobků, za zmínku stojí jeden zvlášť vydařený, klasicistní s andělem. Pokud jde o vnitřní výzdobu, byla opravdu velmi bohatá, což nakonec v roce 1988 potvrdilo znovuobjevení gotických fresek (předtím z neznámých důvodů a velmi nevhodně zabílených) na motivy ukřižování Páně. Na severní straně pak jsou portréty několika významných pražských biskupů, včetně toho -asi veřejnosti nejznámějšího, Arnošta z Pardubic - i když za to víc vděčí Vrchlického hře Noc Na Karlštejně, než své-bohulibé činnosti. Mezi další skvosty patří staré obrazy, ať už patrona kostela, svatého Bartoloměje, který pro hlavní barokní oltář vytvořil neznámý mistr, či Narození Páně od Jana Jakuba Steinfelse, případně velmi vzácné varhany, na které zde často hrával známý hudební skladatel Bedřich Widermann. Další nikoli nevýznamnou zajímavostí je dochovaný základní kámen ke kostelu, který při své návštěvě 27. dubna 1997 dokonce posvětil sám papež Jan Pavel II.

A protože se nejen k němu, ale i k celým Kyjím vztahuje celá řada zajímavých legend, určité nebude od věci zastavit se i u historie této - původně zemědělské - osady, a to i proto, že se tam za pěkného počasí určitě vyplatí zajet na celodenní výlet. To, že vznikla v raném středověku, by mohlo nasvědčovat tomu, že název je odvozen od jedné z nejjednodušších i nejstarších zbraní, nicméně není tomu tak, původně zde totiž sídlila rodina Kyjů. A to hodně, hodně dávno. První doložená zmínka totiž pochází z roku 1289, ve spise biskupa Tobiáše najdeme odkaz „In curia Kig" (ve dvoře Kyjském), nicméně jméno se v průběhu čas mnohokrát změnilo, např. klad Kej, Key, Keja, Keje. Fantastové i dobrodruzi sní o tom, že jednou bude nalezena rozsáhlá síť podzemních chodeb, které měly podle pověstí vést do Staré Boleslavi, Dolních Počernic, Jenštejna, Chval, odkud pak ze sklepa hospody pokračovat a ústit až do zámku ve Vinoři.

Víru v tento objev jim dodávají četné záznamy o propadech a sesuvech půdy. Nelze opominout ani poměrně rozlehlý Kyjský rybník, založený výše zmíněným biskupem Arnoštem z Pardubic. Nyní probíhá jeho revitalizace, po dokončení zde má vzniknout ostrov pro ptáky, dojde i k vysazení nových stromů na jeho břehu a v okolí. Putování je možné zakončit v přilehlých restauracích, buď „U sv. Bartoloměje“, která se nachází v bývalé stodole z osmnáctého století, či „U Švejka“ kde se v létě obsluhuje i na venkovní zahrádce, z které je vidět rybník jako na dlani. Náš „Dobrý voják“ se v ní sice zřejmě nevyskytoval, alespoň o tom v knize není zmínka, nicméně to žíznivému a hladovému turistovi určitě vadit nebude. Výhodou výletu do těchto míst je snadná dostupnost (ze stanice metra Černý Most je to co by Jan Železný oštěpem dohodil).

Diskuzní fórum

Zatím tu není žádný diskuzní příspěvek.