Nespaluj, recykluj! vyzývá v nové kampani Arnika
Podle občanského sdružení je recyklace plnohodnotnou alternativou ke spalování komunálního odpadu. A měla by mít stejnou podporu.
Kam s ním? Pokud jde o odpad, je to věčná otázka, na niž existují dvě standardní odpovědi: spálit nebo na skládku. Sdružení Arnika, které jako nezisková organizace spojuje lidi usilující o lepší životní prostředí, navrhuje třetí odpověď více recyklovat.
Pod heslem Nespaluj, recykluj! zahájila včera Arnika novou kampaň za rozsáhlejší recyklování odpadu. Kampaň je odpovědí na plánované masivní spalování domovního odpadu, které má podporu ministerstva životního prostředí i osobně ministra Tomáše Chalupy.
Spalovny za desítky miliard korun
V celé republice se nyní připravuje pět projektů velkých spaloven a jednoho zařízení na masivní spoluspalování komunálního odpadu. Náklady na ně by se měly pohybovat kolem 18 až 25 miliard korun, přičemž polovina prostředků by měla jít z veřejných rozpočtů, zbytek by měl přijít z fondů EU.
Arnika prosazuje zejména ve městech včetně Prahy mnohem vyšší recyklaci odpadů, jež by nejen ušetřila náklady na jejich likvidaci, ale zbavila životní prostředí další zátěže pocházející z popela, strusky a toxického popílku vznikajících při spalování odpadu.
„Z každé tuny spáleného popela tak zbude třetina, která se potom používá například jako stavební materiál. Odpad s těžkými kovy a dalšími škodlivými látkami jako jsou dioxiny se tak doslova rozlévá po krajině celé republiky,“ říká předseda Arniky Jindřich Petrlík.
Do zpětného odběru dávat i nábytek
Podle šéfa Arniky se u nás ročně recykluje jen 16 procent domovního odpadu, blízkým cílem by mělo být 40 procent, jako je tomu v některých zemích západní Evropy. „Chtěli bychom, aby se více uplatňoval systém zpětného odběru. Například ve Francii odebírají prodejci starý nábytek, zatímco u nás se vyhazuje do sběrných dvorů. Konkrétně Pražané jsou v tom dost aktivní, ale ideální řešení to není,“ řekl Petrlík.
V rámci kampaně Nespaluj, recykluj! připravila Arnika petici za zvýšení míry recyklace a její podpory státem. „Dále budeme rozdávat informační materiály a pořádat happeningy, kde chceme informovat o výhodách recyklace a nevýhodách spalování,“ řekl vedoucí kampaně Arniky Matěj Man.
Pavel Pšenička z občanského sdružení Ekodomov řekl Deníku: Kompostovat bioodpad lze i v městských domácnostech
Jednou z možností zvýšení recyklace odpadu je kompostování bioodpadu z domácností. O tom, jak se to dá zařídit i ve městě, jsme hovořili s Pavlem Pšeničkou z občanského sdružení Ekodomov.
Už funguje sběr bioodpadu někde v souvislé zástavbě Prahy?
Pilotní projekt sběru bioodpadu na sídlištích vznikl asi před dvěma lety. Na vytipovaná místa byly umístěny podobné nádoby jako na sběr plastů a skla a sledovalo se množství a kvalita bioodpadu. A ukázalo se, že množství a kvalita bioodpadu jsou zcela jiné než u domácností z domů se zahrádkou. Navíc je tu problém s následným odvozem a centrálním zpracováním. Proto se jako vhodnější řešení zdá být tzv. komunitní kompostování.
Jak to ale je přímo doma, přece nepoběžím s každou natí od mrkve do kompostéru?
Pravdou je, že zatím je to spíše pro nadšence, ale my se snažíme to ukázat jako schůdné řešení pro všechny jde o tzv. vermikompostování, tedy vytváření kompostu za pomoci žížal. Ten vermikompostér může být přímo v bytě, v komoře, ve sklepě či na zaskleném balkoně neměla by tam ale teplota klesnout pod pět stupňů. V tom případě totiž žížaly přestávají fungovat a bioodpad se přestává rozkládat, protože svou činnost zastaví i bakterie. Jakmile se teplota zvedne, tak svou činnost zase obnoví.
Jak velký je takový vermikompostér a na kolik přijde?
Pokud jste manuálně zručný, tak se dá udělat třeba z dřevěných bedýnek a přijde vás asi na 300 korun. Profesionální výrobky jsou většinou z plastu a stojí asi 2500 korun. Velikost podstavy je asi 40 x 40, výška asi 60 centimetrů, zpravidla tam jsou tři patra. Současně se dodávají i kokosová vlákna, jež se dají na dno nádoby a násada žížal. Jde nejčastěji o tzv. kalifornské hybridy, ale mohou být i naše žížaly hnojní. S přibývající potravou se žížaly začnou množit a vzniká kompost.
Co se tam může dávat?
Ideální je odpad z listové zeleniny, slupky od brambor, odpad z ovoce. Trochu problematičtější je to se zbytky jídel, ty se hodí zpracovávat pro již zkušené kompostáře. Ale například vaječné skořápky ty nejsou problémem, i když jejich rozpad v půdě trvá dlouho. Ovšem zvyšují její pH a fixují tak rizikové prvky, jako jsou například těžké kovy.
Neobtěžuje kompostér zápachem, nepolezou žížaly po bytě?
Rozhodně ne, máme to vyzkoušeno. Navíc žížaly se drží tam, kde jim je dobře, kde mají teplo, vlhko a potravu. Proč by lezly do obýváku? Musí ovšem jít ke kompostéru kyslík. Pokud to bude utěsněné, pak se tlení změní na hnití a to už potom samozřejmě cítit je. Existují také otáčecí kompostéry, jež lze provzdušňovat a pak je v nich možné likvidovat i kuchyňský opad, například kosti.
Co se děje s hotovým kompostem?
Ten odneseme do komunitního kompostéru, což je již větší nádoba někde dole na ulici o objemu asi 600 litrů. Ve chvíli, kdy je tento kompostér plný, tak se komunita sejde, třeba v září a kompost proseje a rozebere pro vlastní potřebu třeba na hnojení květin nebo balkónových truhlíků a podobně. A zbytek lze použít třeba pro hnojení veřejné zeleně. Hlavní úspora je právě v tom, že se nikam nic nemusí odvážet.
http://prazsky.denik.cz/zpravy_region/nespaluj-recykluj-vyzyva-v-nov20120125.html
Zdroj: Pražský deník 25.1.2012
Blíže viz také nová kampaň Arniky - Nespaluj, recykluj!
http://arnika.org/nova-kampan-arniky-vyzyva-nespaluj-recykluj
» Přejít na článek Nespaluj, recykluj! vyzývá v nové kampani Arnika na webu http://prazsky.denik.cz/.
Diskuzní fórum
Zatím tu není žádný diskuzní příspěvek.