Pokračování kácení dřevin v zámeckém parku v Hostavicích

Odbor životního prostředí Úřadu městské části Praha 14 zahájil nové správní řízení ve věci pokácení 60 ks dřevin v zámeckém parku v Hostavicích. Toto nové správní řízení ke kácení dřevin v zámeckém parku bylo zahájeno na základě zpracovaného znaleckého posudku RNDr. Boženy Gregorové, CSc zadaného Českou inspekcí životního prostředí.

Znalecký posudek byl vypracován za účelem revize stromů určených ke kácení při správním řízení zahájeném v září 2006 a ukončeném v září 2008 na základě rozhodnutí Odboru životního prostředí Úřadu městské části Praha 14. Při tomto správním řízení bylo k vykácení navrženo celkem 150 vzrostlých stromů. Šetřením znalce bylo zjištěno, že pouze u 56 stromů (47 ks listnatých a 9 jehličnatých) jsou vážné důvody k jejich likvidaci, u ostatních k vykácení určených stromů důvody k likvidaci zjištěny nebyly.

Z původně navržených stromů k pokácení byly již 4 ks vykáceny, mimo původní počet stromů navržených na vykácení, v souvislosti s výstavbou železničního koridoru. Dalších 5 ks stromů bylo již vykáceno v souvislosti s výstavbou železničního koridoru (tyto stromy nebyly v předchozím řízení navrženy k vykácení).

Ve zpracovaném znaleckém posudku je uvedeno, že péče o park, včetně stromů, je dlouhodobě zanedbána. Pouze v blízkém okolí zámečku byla prováděna částečná údržba v rozsahu kosení trávníkových ploch a odstraňování náletů. Ostatní části parku jsou zcela neudržované, zarostlé velkým počtem náletových dřevin. Následkem této „péče“ jsou některé části stěží prostupné a bývalé cesty pro pěší sotva znatelné. Pouze některé starší dřeviny, dle znaleckého posudku, naznačují původní podobu zámeckého parku.

V rámci obnovy péče o park je proto nutné, dle znaleckého posudku, odstranit nebo početně zredukovat především náletové dřeviny v podrostu, které na mnohých místech vytvářejí husté, někde téměř neprostupné porosty a poškozují často kvalitní stromy. Ve zpracovaném znaleckém posudku je přesto konstatováno, že i mezi náletovými dřevinami jsou jedinci, které lze výhodně využít při renovaci skupin či porostů, zejména v místech, kde je nutné (nebo v budoucnu bude nutné) některé stromy kácet.

Ve zpracovaném znaleckém posudku je dále zdůrazněno, že obnovu parku nelze z hlediska stromů provádět jednorázově. Jednotlivé zákroky se musí realizovat postupně tak, aby jednotlivé zákroky byly pro vývoj stávajících i budoucích stromů co nejvýhodnější, a to především z hlediska jejích zdravotního stavu jejich dalšího co možná nejkvalitnějšího vývoje.

Ve znaleckém posudku bylo zjištěno, že některé stromy, původně navržené k vykácení, jsou pouze s malým defektem či s menším počtem suchých větví, které jsou odumřelé vlivem zástinu, senescence nebo z jiných přirozených důvodů. Tato stromy nebyly označeny ve znaleckém posudku jako nemocné ani neperspektivní. S přihlédnutím k okolnostem (stáří a stanoviště) byly označeny naopak jako zdravé, vitální a z hlediska konkrétního stanoviště hodnotné a dostatečně perspektivní. Podle potřeby je možné poškozené části z korun odstranit (přednostně podél cest pro pěší, budou-li obnoveny, nad odpočívadly apod.). Teprve v případě napadení stromů nebezpečnými patogenními organismy, ohrožujícími sousední zdravé dřeviny nebo při závažném snížení jejich bezpečnosti (tzv. provozní bezpečnost), kterou nelze zlepšit vhodným zákrokem (např. řezem), je důvod k jejich vykácení. Proto je ve znaleckém posudku zdůrazněno, že obnovu parku nelze z hlediska stromů provádět jednorázově a jednotlivé zákroky se musí realizovat postupně v závislosti na jejích zdravotního stavu jejich dalšího co možná nejkvalitnějšího vývoje.

Ve znaleckém posudku se dále konstatuje, že při obnově parkových porostů nebo dřevin obecně a tedy ani v tomto zámeckém parku, není možné přednostně likvidovat dospělé zdravé a funkční dřeviny, které jsou kosterní pro danou lokalitu. V případě tohoto parku, který má z velké části navíc přírodní (přírodě blízký) charakter a kromě toho, když dosud není stanoveno ani jeho konkrétní využití, dokonce ani otázka obnovy cest, je třeba tuto zásadu důsledně respektovat.

V první etapě by za těchto okolností, dle znaleckého posudku, měla proběhnout probírka náletových, místy neúnosně zahuštěných porostů. V mnoha případech by tak došlo k uvolnění starších perspektivních dřevin a umožnil by se vývoj mladým dřevinám. Uvolňovaní starších stromů ze zápoje (jako to bylo navrhováno při předchozím správním řízení) by mohlo v některých případech dokonce ohrozit jejich existenci a nevedlo by k očekávanému výsledku. Ve znaleckém posudku je také zdůrazněno, že zejména v případě dubů, které na lokalitě patři ke kosterním dřevinám, je třeba si uvědomit, že úzký charakter jejich korun je dán nejen jejich zástinem, ale také dlouhodobým zhoršováním zdravotního stavu dřevin tohoto taxonu obecně. Představa, že tyto dřeviny po uvolnění ze zápoje vytvoří sekundární koruny podobné primárním, není reálná, navíc je nutné počítat s tím, že větve vytvářející se z nového obrostu jsou méně stabilní a je nutná jejich í postupná redukce, spojená s nepřiměřenými náklady na další ošetřování, což je zejména v porostech nereálné.

Ve znaleckém posudku je také zdůrazněno, že park je charakterizován sníženou dostupností podzemní vody, zejména v části podél zahloubeného drážního tělesa a následným poškozením dřevin nejen suchem, ale také dalšími nepříznivými abiotickými vlivy. Vykácením většího počtu dřevin a otevírání prostoru pro přímé oslunění by v mnoha případech mělo negativní dopad. Snížení vzdušné vlhkosti a zvýšení přísunu škodlivin z ovzduší by celkově vedlo ke snížení fyziologické vitality především ve, vrcholových částech korun stromů a k jejich prosychání (příznaky takového poškození jsou na lokalitě již patrné). Příznaky lze ve zvýšené míře pozorovat zejména v blízkosti železniční dráhy.

Méně příznivé vlhkostní podmínky v parku dokladují také odumřelé, v nedávné době provedené výsadby stromů poblíž zámecké budovy. Redukce počtu stromů, zejména okrajových částech parku, by navíc zvyšovala nebezpečí nárazového větru, kterému dlouhodobě v porostu zapojené dřeviny těžko odolávají a snadno pak dochází k odlamování nebo k vývratům.

Ve znaleckém posudku, je zdůrazněno, že při kácení konkrétních stromů je nutné postupovat velmi opatrně, aby nedošlo k poškození okolních dřevin. V případě, že nebude možné u některých stromů zajistit bezpečné vykácení, je lépe upustit od jejich likvidace, ovšem s výjimkou nutnosti kácení stromů z havarijních důvodů (tj. i při výskytu nebezpečných chorob či škůdců). Vzhledem k tomu, že dřeviny navržené k vykácení, dle původního návrhu (152 stromů), nebyly v terénu vždy jednoznačně označeny, doporučuje se ve znaleckém posudku i konkrétní stromy označit čísly (v souladu s návrhem) před zahájením kácení a pro kontrolu opatřit příslušným číslem po vykácení také pařez. Po provedeném kácení je nutné co nejdříve odstranit z terénu vykácené stromy a všechny zbytky dřeva vzhledem k výskytu dřevokazného hmyzu na lokalitě.

Ke stažení: kaceni_drevin_Hostavice_plan_parku_02-3.jpg, 702 kB;
kaceni_drevin_Hostavice_plan_parku_02-4.jpg, 702 kB;
kaceni_drevin_Hostavice_oznameni-2.jpg, 215 kB

• Oznámení o zahájení řízení kácení v parku Hostavice , 215 kB
• Oznámení o zahájení správního řízení - kácení dřevin v parku Hostavice, 215 kB
• Oznámení o zahájení správního řízení - kácení dřevin v parku Hostavice - plan - 01, 681 kB
• Oznámení o zahájení správního řízení - kácení dřevin v parku Hostavice - plan - 02, 702 kB
• Oznámení o zahájení správního řízení - kácení dřevin v parku Hostavice - tabulka dřevin - 01, 790 kB
• Oznámení o zahájení správního řízení - kácení dřevin v parku Hostavice - tabulka dřevin - 02, 487 kB

Diskuzní fórum

Zatím tu není žádný diskuzní příspěvek.