Velká díra na pražském okruhu

Státu hrozí, že z přijde o šest miliard korun, které měl dostat z EU na už postavený jižní obchvat Prahy.

Česká republika řeší další problém, který se týká čerpání peněz z evropských fondů. Hrozí, že nedostane přislíbené dotace na již zprovozněnou (v září 2010) jižní část pražského silničního okruhu. Týdeníku Ekonom to potvrdil ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Tomáš Čoček.

Ve hře je nyní šest miliard korun z Operačního programu Doprava, které byly předběžně přislíbeny a částečně i zálohově poskytnuty. Projekty ovšem byly během stavby okruhu částečně překresleny a celkové náklady budou nejspíše vyšší, než je zákonem povolená dvacetiprocentní odchylka.

Přitom na dodatečné práce nebyla vypsána soutěž.

V těchto týdnech se vše znovu detailně prověřuje položku po položce. Pokud se ukáže, že při výstavbě byl porušen zákon o zadávání veřejných zakázek, je to pro Brusel jasný důvod pro neposkytnutí dotací. Veškeré náklady by poté musel uhradit český stát, poskytnuté zálohy vrátit a úředníci by museli pro přislíbené evropské peníze narychlo hledat náhradní využití, aby definitivně nepropadly. Například prostředky přesunout na chystanou modernizaci dálnice D1, na obchvat Přerova, či na nové úseky dálnice D3.

Podobné problémy ale resort dopravy řeší i na jiných stavbách, třeba na dostavbě dálnice D8, kde kvůli chybějícím povolením také hrozí, že evropské peníze nebudou moci být čerpány. Obdobné potíže jsou třeba se silnicí první třídy mezi Malenovicemi a Zlínem.

Otazník visí i nad železničním mostem v Kolíně. Celkem je již nyní (i bez pražského okruhu) ohroženo na silnicích i železnici čerpání asi šestnácti miliard korun, přičemž čas na hledání alternativních projektů, které by v Bruselu obstály, se nezadržitelně krátí. Mezním termínem pro čerpání je rok 2015.

Celý problém s pražským okruhem, jehož výstavbu z pověření ŘSD řídila soukromá firma Pragoprojekt, se týká dvou staveb označených jako 512 a 513 již v roce 2008 předběžně zařazených do projektů spolufinancovaných z Operačního programu Doprava. Stavba 512 zahrnuje úsek mezi dálnicí D1 a Vestcem, 513 od Vestce po Lahovice.

Bez rizika není sice ani navazující stavba 514 (Lahovice–Slivenec), ale tam je výhoda, že stavba byla dotována z jiných evropských zdrojů, její spolufinancování bylo již Evropskou komisí schváleno a případné vracení peněz hrozí již "pouze" z následných kontrol.

U dvou inkriminovaných úseků ale Evropská komise své stanovisko dosud nevydala. Otazníky se podle dostupných informací vznášejí především nad zaplacením stavby 513, kam by z Evropské unie mělo jít 3,6 miliardy korun. U ní náklady nakonec vzrostly hlavně kvůli dodatečnému rozšíření dvoukilometrového Komořanského tunelu.

"V tuto chvíli stavby 512 i 513 stále považujeme za evropské projekty, na něž byly zálohově čerpány evropské prostředky, ale pokud to Brusel neschválí, vše bude nutné uhradit ze státního rozpočtu," připouští Tomáš Čoček, ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). "Jestliže by se ukázalo, že došlo k porušení zákona, musely se z toho všechny evropské prostředky vyjmout a hledat náhradní řešení," upřesňuje.

Podle šéfa fondu se teď zkoumá, v jakém objemu "vícepráce" na okruhu byly skutečně odvedeny, zda byla překročena mezní hranice dvaceti procent a zda byly změny předvídatelné, či nikoliv. Pokud předvídatelné byly, mělo každopádně proběhnout standardní výběrové řízení. Jen v určitých případech lze akceptovat i jednací řízení bez uveřejnění, kdy se práce zadává konkrétním firmám. Ovšem ani to neproběhlo.

Na pražském okruhu se v závěrečné fázi, kdy i politici kvůli parlamentním a komunálním volbám tlačili na rychlé dokončení, stavělo víceméně na dobré slovo. "Ani stavební firmy na ty dodatečné práce nemají žádné smlouvy.

Řadě firem tam visí stamiliony korun.

Dohromady to dělá asi miliardu korun a je otázkou, kdo jim to zaplatí, kdo se pod to nakonec podepíše," říká zdroj týdeníku Ekonom z resortu dopravy, dobře obeznámený s problémem. Podle jeho názoru žádné "nekrvavé" řešení už neexistuje. "Buď stát firmám jejich pohledávky neuhradí a ty jej ale pak budou žalovat v arbitrážích, nebo je uhradí, ale tím překročí mezní náklady a přijde zase o miliardy z Evropské unie," uvádí.

"Máme tam nějaké peníze, ale myslíme, že se nakonec s ŘSD dohodneme," věří mluvčí společnosti Skanska Lucie Nováková. Právě Skanska přitom hrála klíčovou roli na úseku 513, který je z hlediska financování nyní považován za nejproblematičtější.

Celou věc nyní řeší hlavně Ředitelství silnic a dálnic. Pověřený ředitel René Poruba, který vše zdědil po dvou svých předchůdcích – Alfredu Brunclíkovi a Jiřím Švorcovi –, se k okruhu zatím nechce vyjadřovat. "V době, kdy na této stavbě probíhají kontroly z evropského účetního dvora, kontroly SFDI a ještě všechny stavby nejsou doúčtovány, není vhodné ze strany ŘSD tuto problematiku medializovat," tlumočila Porubovo stanovisko mluvčí ŘSD Martina Vápeníková.

Podle neoficiálních informací bude až na konci dubna možné definitivně říci, zda povolený objem víceprací byl překročen, či nikoli. "Pokud by byl, žádost o schválení projektu do Bruselu k Evropské komisi ani odesílána nebude," soudí zdroj, který se na finálním vyhodnocení projektu podílí.

Hospodářské noviny na konci února upozornily na jiný problém, který se týká pražského okruhu a evropských dotací. Jak uvedly, z důvodů zvýšení sazeb elektronického mýta, které se na okruhu (který je součástí dálniční sítě) vybírá, přijde ČR o dvě miliardy korun. Původně mělo totiž jít z EU na zmíněné stavby 512 a 513 ještě více peněz (zhruba osm miliard, nikoliv jen šest), ale právě vyšší výběr mýta je důvodem pro krácení příspěvků.

Současný problém je v tomto směru daleko závažnější. Reálně hrozí, že na okruh nepůjde z Bruselu ani koruna.

-----------------------------

úsek 513

8,3 kilometru Součástí jsou dvě mimoúrovňové křižovatky a 21 mostů.

9,0 miliard Kč Dosud uváděné celkové investiční náklady projektu.

3,6 miliardy Kč Předběžně schválený příspěvek z fondů EU.

úsek 512

8,8 kilometru Součástí je jeden tunel, dvě mimoúrovňové křižovatky a 26 mostů.

7,8 miliardy Kč Dosud uváděné celkové investiční náklady projektu.

2,4 miliardy Kč Předběžně schválený příspěvek z fondů EU. 1mld. Kč Tolik zhruba činí pohledávky stavebních firem za pražským okruhem.

Zdroj:

Ekonom 8.3.2012

http://ekonom.ihned.cz/c1-54963670-velka-dira-na-prazskem-okruhu

Diskuzní fórum

Zatím tu není žádný diskuzní příspěvek.