Z kroniky obce IX.
Kyjský zpravodaj v čísle 10/1963 přinesl mimo jiné také další kapitolu z kroniky naší obce - nyní se týká usedlostí v Aloisově. V přehledném výčtu je uvedena historie jednotlivých stavení od roku 1813 až do roku 1914.
------------
Kronika obce Kyje
V této kapitole se dozvíte o usedlících Aloisova ze začátku XVIII. stol. a o tom jak prodejen, dědictvím nebo úmrtím majitelů přecházel majetek na nové majitele až do roku 1914.
V č. 1 hospodařil v r. 1813 Jan Veselovský, který vlastnil chalupu oceněnou tehdy po 219 zlatých, v r. 1914, tedy po sto letech, patřilo stavení Janu Milovanskému.
Chalupa č. 2 patřila Jos. Císařovi, připsána za 39 zlatých. Ten si vyměnil stavení s Jos. Kejským z č. 24 v Kyjích a r. 1837 ji koupil Jiří Topinka za 270 zlatých. V r. 1914 patří Janu Tojanovi.
Stavení č. 3 – r. 1816 je tu Matyáš Čermák, r. 1841 Kašpar Svoboda, který stavení koupil za 280 zlotých. Po sto letech je májetkem Kateřiny Karáskové.
V č. 4 hospodařil Václav Turek, v jehož rodině zůstalo stavení dlouhou radu let. V r. 1914 je v majetku Václava Wagerknechta.
Číslo 5 první majitel je Matěj Kitežel, r. 1850 je tu Václav Drahorád, v roce 1914 vlastní stavení Karel Haluzka, který stavení s hospodou koupil od Al. Malého.
V č. 6 hospodařil r. 1817 Fr. Mudroch, od kterého stavení koupil r. 1864 Jakub Kučera za 212 zlatých. V r. 1914 je tu Emanuel Kučera.
V č. 7 byl majitelem r. 1826 Václav Kovanda, v r. 1862 stavení koupila Kateřina Chaloupková-Malá za 120 zl. V r. 1914 je vlastníkem Al. Malý.
Číslo 8 patří v r. 1835 Fr. Sedláčkovi, který je povinen robotou 26 dní v roce. V r. 1914 patří Lad. Pražákovi.
Číslo 9 patří v r. 1814 Janu Javůrkovi, po něm je tu Václav Stehlík a r. 1876 Karel Hofman. Také toto stavení je povinno robotou 26 dní v roce. V roce 1914 je majitelem Václav Čermák.
V č. 10 hospodaří Fr. Kvapil, po něm r. 1824 Jan Kouřimský, r. 1846 Barbora Hronová, 1914 patří Alžbětě Mackové.
Číslo 11 - vlastníkem je tu Pavel Majejíček, po něm Václav Novotný a r. 1860 Jos. Mráček. Stavení je povinno robotou 26 dní v roce. V r. 1914 je tu Václav Macek.
V č. 12 je v r. 1819 Jan Veselý, r. 1837 Matěj Hodr, který stavení koupil za 162 zl. V r. 1914 patří Heranovi a Kouřimskému - po polovině.
Číslo 13 vlastnil Václav Pokorný, r. 1845 Josef Slabý, v r. 1911 patří Julii Pickové.
V č. 14 hospodařil Jos. Kořínek, po něm 1823 Václav Navrátil, 1841 Jiří Czuban, r. 1877 Jos. Novotný, v r. 1914 patří Ant. Novotnému.
V č. 15 je Matěj Kliner, r. 1852 Jos. Kliner, v r. 1914 patří polovinou Slabovi a Pecháčkové.
Stavení č. 16 patřilo Matěji Klinerovi, r. 1873 je koupil Václav Stárek za 250 zl., v r. 1914 patří Janu Šubrtovi.
Stavení č. 17 vlastnil v r. 1827 Jan Barták, po něm v r.1862 Anna Semická-Prokůpková, v r. 1914 majitelé Semecký-Nykl - po polovině. Číslo 18 vlastnil Ant. Zárožný, r. 1815 Jos. Macháček, r. 1841 syn Josef, v r. 1914 patří Marii Veselé.
Číslo 19 patřilo Jos. Dvořákovi, který je prodal Jos. Brekovi, ten je pak Ant. J. Novotnému r. 1862, v r. 1914 je majitelem Ant. Novotný /z č. 14/.
V č. 20 hospodaří v r. 1837 Anna Breková, r. 1841 Antonín Zeman, r. 1862 Josef Milovanský, r. 1814 patří polovinou Milovanskému a Nyklovi.
Číslo 21 vlastnil v r. 1814 Jan Vaněk v jehož rodě se drželo až do r. 1870, v r. 1914 je majitelem Fr. Vaněk.
V č. 22 žil Jos. Mrskoč, r. 1841 J. Franta, v r. 1914 patřil polovic Topinkové-Kuprovi.
Stavení č. 23 patřilo r. 1845 Jos. Petržílkovi, r. 1876 Václavu Procházkovi, v r. 1914 vlastnil je Fr. Procházka.
Číslo 24 je v r. 1841 ve vlastnictví Matěje Jelínka, r. 1872 Matěj Čadila.
V č. 25 hospodařil Josef Milovanský, po něm se tu připomíná Jiří Otta, v r. 1914 patří stavení Jos. Kozoví.
Č. 26 oceněno na 127 zl., hospodařil tu Václav Petříček, který pak prodal r. 1830 Jos. Hradeckému a ten pak r. 1869 Janu Mrskočovi za 224 zl. Stavení bylo později rozděleno mezi Hložka a Pokorného.
Číslo 27 bylo majetkem Jos. Veselého, ten je r. 1849 prodal Matěji Stehlíkovi a ten pak později za 220 zl. Janu Buňatovi. V r. 1914 vlastní je Fr. Davídek.
V č. 28 byl Jan Pousta, jehož stavení oceněno na 114 zl. a bylo velmi dlouho v rodí uchováno. V r. 1914 vlastní je Jan Pousta.
V č. 29 je Jos. Plíhal, který gunt prodal r. 1849 Jakubu Stoklasovi za 160 zl., po něm je tu Fr. Brzobohatý a po něm v r. 1870 Jos. Vaněk, v r. 1914 je majitelem Josef Jirsa.
Ke konci 18. stol. bylo tedy v Aloisové celkem 29 čísel, zač. 19. století přibylo dalších 10 stavení a po roce 1330 vystaveno celkem 11 nových domků, čímž počet dosáhl počtu padesáti.
Pokrač. Příště
------------
Celé číslo Kyjského zpravodaje 10/1963 si můžete prohlédnout ve fotogalerii umístěné na konci článku.
Diskuzní fórum
Zatím tu není žádný diskuzní příspěvek.